Zajímavosti

Snížená sazba DPH 15% na domácí čističky odpadních vod

Snížená saza DPH 15% na domácí čističky odpadních vod

Stačí jeden doklad a ušetříte 6 % z ceny domácí čističky odpadních vod. Chcete vědět, jak na to?


Podmínky pro uplatnění snížené sazby DPH 15 %

K získání nároku na sníženou sazbu DPH musíte splnit dvě podmínky:

  • Čistící zařízení (čistička odpadních vod, septik s filtrem) nebo bezodtoká jímka musí být součástí stavebních nebo montážních prací prováděných na “stavbě pro sociální bydlení” (definice níže).
  • Zákazníkem musí být samotný stavebník, ne stavební firma.

 

Poznámka: Nárok na sníženou sazbu DPH řeší § 48a zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

 

Definice stavby pro sociální bydlení:

Rodinným domem (RD) pro sociální bydlení se rozumí RD, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2.

Celkovou podlahovou plochou RD pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu.

Místností se rozumí místně a prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami.

 

Zní to trochu divně, ne?

“Můj krásný dům je stavba pro sociální bydlení? Copak jsem nějaká socka?”

Ne, ne ???? To jen ve vztahu k zákonu o dani z přidané hodnoty. Jinak na sebe můžete být náležitě hrdí. Postavit vlastní dům, je obrovský úspěch.

 

Snížená sazba DPH 15% – jaký doklad budeme potřebovat?

Abychom vám mohli dodat zboží se sníženou sazbou DPH 15 %, budeme potřebovat:

  • U novostavby rodinného domu – kopii stavebního povolení nebo souhlasu stavebního úřadu s provedením ohlášené stavby.
  • U rekonstrukce rodinného domu – vaše čestné prohlášení, že čistička bude instalována u stavby takzvaně pro sociální bydlení.

 

Při objednání v e-shopu vyberte cenu se sníženou sazbou DPH 15%. Po odeslání objednávky naskenujte doklad a pošlete na obchod@cistirna-jimka.cz.

 

Poznámka: Podrobné informace o uplatňování snížené sazby DPH ve stavebnictví, najdete na stránkách Finanční správy.

 

Jak se starat o dmychadlo domácí ČOV

Dmychadlo u domácí ČOV potřebuje péči jako každé jiné zařízení. Jak se tedy o něj starat a jak má být dmychadlo umístěno?

Umístění dmychadla ČOV:

Dmychadlo smí být namontováno výhradně nad vodní hladinou, protože zpětně proudící voda může způsobit zkrat.

Dmychadlo u ČOV montujeme vodorovně.

U domácí ČOV by nemělo být umístěno přímo v čistírně odpadních vod, ale mělo by být od ČOV stavebně odděleno.

Dmychadlu zajistíme dostatečný přívod vzduchu, tak aby se nepřehřívalo.

Chladný vzduch zajistí dlouhou životnost membrán a ventilů.

V prostoru kde je dmychadlo k ČOV namontováno by teplota neměla přesahovat 40°C.

Údržba dmychadla Secoh u ČOV:

U dmychadla pravidelně kontrolujeme a měníme vzduchový filtr.

Po 12 až 24 měsících měníme membrány, alespoň ob jednu výměnu měníme celou opravno sadu.

Membrány mají omezeno životnot, která je závislá na provozním tlaku a teplotě okolí.

Domácí ČOV by neměla být provozována při větším tlaku jak 0,2 bar.

Při tlaku do 0,2 bar je životnost membrán min, 24 měsíců v závislosti na okolní teplotě.

Proto doporučujeme tlak v potrubí ČOV měřit.

Pokud se budete tímto stručným návodem řídit vydrží dmychadlo u ČOV řadu let bezproblémového provozu.

 

Nefunkční ČOV

Nefunkční ČOV

 

Problém s ČOV u RD - zápach z ČOV.

Máte malou domovní čistírnu odpadních vod a nepracuje správně?

Je z ní cítit zápach, nevycházejí vzorky a vytéká z ní nedočištěná voda?

Toto je častý problém domovních čistíren odpadních vod, a poud pomineme špatnou konstrukci ČOV tak v 99% případů je toto způsobeno naprosto nevhodně zvoleným dmychadlem.

Aby čovka pracovala správně je zapotřebí aby v ní byl dostatek kyslíku a ten dodáváme dmychadlem.

Malá domovní čistírna u nemovitosti s 3-4 lidmi nemůže být osazena dmychadlem SLL 50 nebo JDK 50.

Tato malá dmychadla nejsou určena pro čistírny a jejich výkon je nedostačující.

Vzniká problém s nedostatkem kyslíku, bakterie se nemnoží v dostatečném množství a čistírnu nelze seřídit.

Čovka která je osazena takto malým dmychadlem nemůže nikdy fungovat a je to taková modernější žumpa.....

Na to aby čistírna u RD fungovala správně je potřeba do ní dodat patřičné množství vzduchu.

U malé domovní čistírny by mělo být osazeno minimálně dmychadlo JDK 60, v ideálním případě JDK 80, které dodává 80 litrů vzduchu za minutu a to je pro 3 až 4 obyvatele dostatečné množství.

U takto zvoleného dmychadla se nestane že nepůjdou všechny elementy nebo mamutka.

V případě malého dmychadla kde je nedostatek výkonu jsou poté kohouty přiškrcovány aby to alespoň trochu bublalo a to to je špatně.

Pokud je nemovitost s větším počtem obyvatel tzn. 5-7 je potřeba namontovat dmychadlo k čovce s odpovídajícím výkonem a to je 100 l vzduchu za minutu, těmto požadavkům vyhovuje Secoh JDK 100.

Argument že to malé dmychadlo do čitírny namontoval její výrobce tak s ním čovka musí fungovat  není správný, namontoval ho tam proto že to dmychadlo je levné.

 
 
 
RÁDI BYSTE ČISTIČKU ODPADNÍCH VOD? NE VŽDY JI LZE INSTALOVAT

Než se vrhnete na koupi, ještě zvažte, zda čističku skutečně potřebujete. Pro správný chod čističky je nutný pravidelný přítok odpadních vod. Zamýšlíte-li pořízení čističky na rekreační chalupu nebo chatu, kam jezdíte pravidelně, čistička je pro vás vhodným řešením. Pokud je vaše návštěva sporadická, s čističkou se natrápíte. Zvolte raději jiné řešení.

Na druhou stranu může být čistírna pro trvale obydlený rodinný dům prakticky jediným řešením efektivního nakládání s odpadními vodami. V minulosti se odpadní vody sváděly do jímek, nyní je tato alternativa u nově vzniklých staveb prakticky nemožná. A z důvodu finanční a administrativní zátěže přechází na čistírny i řada uživatelů těchto bezodtokových žump.

 

Čistírnu odpadních vod lze instalovat za těchto podmínek:

  • Bydlíte v domě v místě, kde se nemůžete napojit na obecní nebo městskou kanalizaci, která je zakončená čistírnou odpadních vod.
  • Zároveň vaše obec nebo město vybudování kanalizace v blízké době neplánuje.
  • Místo, kde zvažujete čističku uložit, nesmí být blíže než 12 m od studny. Od vaší i od té sousedovy.

Jestliže vše předešlé splňujete, je velká šance, že se vám sen o vlastní čističce splní. O dalším postupu se dočtete v našem článku Jak postupovat při povolování čističky pro rodinné domy.

 
Chcete vlastní čistírnu, i když je v místě bydliště splašková kanalizace? Podle platného vodního zákona nemusí být čistírna vodoprávním úřadem povolena.
 
Kdy je pro Vás čístírna odpadních vod vhodná?

Než začnete…

Než se pustíte do nákupu samotné čističky, doporučujeme vše zkonzultovat s příslušným Odborem životního prostředí, projektantem nebo výrobcem. Například příliš malá čistička (poddimenzovaná) nebo naopak velká (předimenzovaná) vám dobře sloužit nebude.

Čistírna odpadních vod je nejlevnějším řešením likvidace odpadních vod a ještě přečištěnou vodu můžete dále využít na svém pozemku pro zalévání zeleně (trávník, stromy). Mějte na paměti, že přečištěnou vodu není vhodné skladovat nebo přivádět do domu pro zpětné využití. V tomto případě je lepší volbou využití dešťové vody — inteligentní dešťový program.

Nabízíme montáž našich produktů

Nabízíme montáž našich produktů

Cílem firmy KRATAS plast. je maximálně spokojený zákazník, kterému zakoupené produkty slouží dle jeho požadavků. Proto dodáváme špičkové výrobky na vysoké úrovni kvality a k nim samozřejmě i kvalitní montáž a servis.

  • většinu doplňků a náhradních dílů máme neustále skladem
  • naši projektanti na přání zpracují projekt a dodají veškeré potřebné dokumenty v rámci legislativy
  • provádíme konstrukční úpravy výrobků dle terénních a geologických požadavků v dané oblasti
  • zajistíme dopravu na místo realizace kdekoli v EU
  • naši smluvní partneři zajistí veškeré zemní a instalatérské práce
  • nabízíme profesionální usazení, napojení a nastavení chodu bazénů, čistíren a odborné zaškolení obsluhy
  • pro maximální komfort funkčnosti čistíren zajistíme permanentní kontrolu telemetrickým systémem
  • pro všechny produkty zabezpečujeme záruční i pozáruční servis
  • na přání nabízíme i nadstandardní servis, například zazimování bazénů a přípravu na sezónu, odkalování čistíren, atd.
  • můžete nás navštívit na mnoha reprezentativních výstavách doma i v zahraničí

Vedoucí servisu:

Vladimír Krátký 773 821 072

Své pomoci? nebo na klíč

Svépomocí nebo „NA KLÍČ“ ?

Jste–li odborník v dané oblasti a máte volný čas, který jinak nevyužijete, může pro Vás být realizace „Svépomocí“ zajímavá. Pak Vám doporučujeme přímý nákup některého z našich osvědčených výrobků. Jsou to tytéž výrobky, které instalujeme „NA KLÍČ“ a tím nejlépe demonstrujeme jejich kvalitu.

Pro Vás ostatní, kterým se nechce věnovat řadu volných víkendů nebo rovnou celou dovolenou na zajišťování a nákup materiálu, organizování a koordinování celé řady subdodavatelů, a to vše s rizikem nejistého výsledku, ale chcete svůj volný čas využít k tomu účelu, ke kterému skutečně je, tedy odpočinku, rodině, koníčkům, cestování, atd., nabízíme náš jedinečný produkt dodávka „NA KLÍČ“, vše s garantovaným výsledkem a zárukou za funkčnost celého systému od jednoho dodavatele.

Výhody Dodávky „NA KLÍČ“:

  • Nejjednodušší cesta k realizaci Vaší představy
  • Dostupné a výhodné řešení pro každého
  • 100% garance bez starostí a rizik
  • Vše od návrhu řešení po dodávku vybraného zařízení, instalaci a zprovoznění
  • Možnost rozšíření o další práce – výkopy, přípojky...
  • Výsledkem je spokojený zákazník – inspirujte se v našich aktuálních REFERENCÍCH

Průběh Dodávky „NA KLÍČ“:

  • Konzultace u zákazníka
  • Návrh optimálního řešení a postupu s ohledem na místní podmínky
  • V případě zájmu, možnost vyřízení potřebných povolení (ČOV)
  • Dodávky vlastního zařízení (septik, žumpa, ČOV, apod.)
  • Zabudování do terénu, instalace včetně uvedení do provozu a předání „KLÍČE
Problematika a možnosti likvidace odpadních vod vyvážením do svozových jímek ČOV

Vyvážecí jímka (totéž co žumpa, dále jen VJ) je bezodtokové zařízení zpravidla obdélníkového či kruhového průřezu z betonu nebo plastu, případně i jiných materiálů, sloužící k záchytu a akumulaci výhradně odpadních vod, a to ze sociálního zařízení (WC, koupelna, kuchyň). Vypouštění vod z VJ (do kanalizace, vodoteče, do vod podzemních – např. do trativodu) je nepřípustné.

S probíhající novou výstavbou rodinných domků, ale i u stávající zástavby, zejména v obcích, které nejsou vybaveny centrální ČOV, dochází k naléhavému problému, a sice k potřebě vyvážení tzv. vyvážecích jímek (žump) a septiků.
Tento problém se týká především menších obcí a eskaluje s časem, tak jak zemědělci zpřísňují, resp. vylučují hnojení obsahy vyvážecích jímek a septiků na svých pozemcích.
Obtížnost a omezené možnosti vyvážení odpadních vod na zemědělské pozemky jsou podrobně popsány v článku „Problematická likvidace kalů ze žump a septiků“ firemního časopisu 2007/1 firmy Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o. V tomto článku je uvedena i možnost odvozu na velké ČOV obsahující jímku primerního kalu, odkud je kal odváděn do vyhnívací nádrže. Jedná se obyčejně o ČOV okresních měst (v podmínkách okresu Chrudim se jedná o ČOV Chrudim a ČOV Hlinsko), kde cena za uložení činí cca 90,-- Kč/1 m3, bez nákladů na dopravu.
Dále se budeme zabývat další možností, a to likvidací odpadních vod do svozových jímek aktivačních ČOV.

Definice

Vyvážecí jímka (totéž co žumpa, dále jen VJ) je bezodtokové zařízení zpravidla obdélníkového či kruhového průřezu z betonu nebo plastu, případně i jiných materiálů, sloužící k záchytu a akumulaci výhradně odpadních vod, a to ze sociálního zařízení (WC, koupelna, kuchyň). Vypouštění vod z VJ (do kanalizace, vodoteče, do vod podzemních – např. do trativodu) je nepřípustné.
Běžný užitný objem VJ je 15 – 20 m3, což u čtyřčlenné rodiny představuje četnost vyvážení cca 1 x za měsíc.
Septik je průtočné zařízení z betonu nebo plastu vybavené přepážkami, které rozdělují účinný objem septiků na více komor. Příčné přepážky u dna zabraňují přesouvání kalu (sedimentu) k výstupu. Plovoucí nečistoty a kal jsou zachycovány soustavou norných stěn. Septik slouží, obdobně jako VJ, k záchytu odpadních vod ze sociálních zařízení.
Na rozdíl od VJ je septik čistícím zařízením (v anaerobním režimu), vyčištěná voda odtéká, zachycený kal se akumuluje.
Tento kal je nutno vyvážet dle konkrétní provozní zátěže cca 1x za 1 – 2 roky.

Likvidace

K možnosti diskutované likvidace odpadních vod vyvážením do svozových jímek ČOV je nutno zdůraznit, že prakticky všechny ČOV, tedy aktivační, pracují v aerobním režimu (t. j. čištění probíhá pomocí mikroorganismů, které potřebují ke svému životu kyslík, resp. účinné provzdušnění). V případě septiků probíhá čistící proces v tzv. anaerobním režimu, t. j. bez kyslíku. Aerobní a anaerobní mikroorganismy představují opačné póly, navzájem se nesnášejí a škodí si.
Menším zlem pro aktivační čistírny je tedy příjem odpadních vod z vyvážecích jímek, kde se organické zatížení těchto vod blíží k parametrům nátoku na ČOV, a v případě pravidelného vyvážení těchto VJ se může jednat i o vody relativně „čerstvé“, to znamená, že se jejich režim plně nezvrátil do nežádoucí anaerobie.
Ze septiků lze na uvedené ČOV přijmout pouze horní tekutou frakci, která svým vzhledem připomíná odpadní vody. V žádném případě se na aktivační ČOV nesmí vyvážet kal ze septiků, který je hustý, anaerobně vyhnilý (černá barva)! Tento kal by způsobil kolaps čistícího procesu (ostatně obsluha ČOV, která si toto jednou odzkoušela, na další případ již nepřistoupí).
V čem spočívá riziko příjmu anaerobních kalů ze septiků (v případech nedisciplinovanosti uživatele též i kalů z vyvážecích jímek!) na mechanicko-biologickou ČOV ? Jedná se především o:

  • prudký úbytek kyslíku, který nelze kompenzovat ani zvýšeným provzdušňováním
  • poškození či uhynutí čistících aerobních mikroorganismů
  • zanešení potrubí a nádrží, přicpávání čerpadel
  • enormně zvýšená produkce kalu spojená s vysokými náklady na jeho odčerpání, případné odvodnění a na jeho likvidaci

Tyto kaly lze likvidovat, jak již bylo uvedeno výše, pouze na ČOV s vyhnívací nádrží a plynojemem, kde přivezený kal vůbec neprojde čistícím procesem odpadních vod a je zcela likvidován na technologii kalového hospodářství.

Ve svozových jímkách aktivačních čistíren odpadních vod lze podmíněně likvidovat odpadní vody z vyvážecích jímek a s krajní opatrností horní tekutou frakci ze septiků, a to při dodržení následujících podmínek:

  • čistírna musí pracovat s vysokým čistícím efektem
  • technologie ČOV musí být plně funkční
  • čistírna nesmí být hydraulicky přetížena (např. v období dešťů, tání sněhu)
  • v dalším příjmu přivážených odpadních vod lze pokračovat až po odstranění případných závad souvisejících s převzetím odpadních vod a po plném obnovení čistícího efektu (kontrola Imhoffovým kuželem).
  • zcela vyloučen je příjem anaerobně vyhnilých kalů ze septiků, příp. i z VJ

Doporučujeme vybavit svozovou jímku časovým relé za účelem minimalizace hydraulického a látkového přetížení ČOV na nátoku.
Cena za 1 m3 odpadních vod převzatých do svozové jímky ČOV bude zřejmě případ od případu značně rozdílná, musí se do ní promítnout veškeré náklady a vícepráce spojené s danou službou.

Problematika likvidace kalů ze žump a septiků

Uvedené odpadní vody jsou v drtivé většině vyváženy na zemědělské pozemky (pokud nejsou „načerno“ přečerpávány do kanalizace), a to vždy až když je septik zcela naplněn kalem a dávno ztratil svoji funkci. Revizí vyvážecích jímek jsme zjistili obdobný stav: tekutá fáze odtéká, tuhá fáze se akumuluje, žumpa se obyčejně vyváží, až když je plná kalu.

Statistika, legislativa

Dle statistik ČSÚ jsou v České republice vypouštěny odpadní vody z veřejných kanalizací nezakončených ČOV od cca 23% obyvatel . Jedná se tedy o cca 3 mil. obyvatel, kteří odpadní vody předčišťují v septicích či je akumulují ve vyvážených jímkách (žumpách). A vzniká otázka „kam s ním“, tedy myšleno co s kalem ze septiků a co s obsahem z vyvážených jímek.
Při vší úctě se likvidace splaškových vod ze septiků a vyvážecích jímek (žump) týká legislativních předpisů 3 Ministerstev (zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí) a tudíž celá záležitost probíhá trochu „ztuha“.
Přesto je znát určitý pokrok. Obce začínají s legalizací svých kanalizací, neboť je k tomu vede potřeba stavebního rozvoje v obci (resp. podmínka pro další výstavbu) a zřejmě i snaha o soulad s předpisy.
Obyčejně se však jedná o historické neregulerní zatrubnění povrchových vod bez kontrolních šachet a řádných dešťových vpustí, do kterého jsou zaústěny i splaškové vody, zákon však stav a funkčnost kanalizace neřeší.
Obcím tak vznikají náklady na odběr splaškových vod odborně způsobilou osobou, analýzy vody v akreditované laboratoři, zpracování provozního a kanalizačního řádu, vedení majetkové a provozní evidence, další související agendy, náklady na opravy a čištění kanalizace, atd. Jelikož obce až na výjimky stočné nevybírají, hradí náklady na provoz kanalizace z jiných prostředků, což však zákon nepřipouští.
Za průlomový lze označit zákon č. 274/2001 Sb. o veřejných vodovodech a kanalizacích a jeho novelu zákon č. 76/2001 Sb., kde se o zavedení stočného mluví jako o „hotové“ věci a deklaruje se povinnost hlášení účtování stočného na vodoprávní úřad (což bylo obsaženo již v zákoně č. 274/2001 Sb., resp. Vyhl. č. 428/2001 Sb.), v rámci novely i na Ministerstvo zemědělství a již pod konkrétními sankcemi za nesplnění uložených opatření.
Kanalizační řády, které byla povinnost dle zákona č. 254/2001 Sb. Zpracovat do 31.12.2002, resp. zrevidovat do 31.12.2004 obce vesměs zpracovaly, avšak jen jako formalitu a úlitbu zákonu, neboť bez uzavření smluvních podmínek s dodavateli odp. vod (občany), t. j. bez zavedení stočného, postrádá celá věc praktický efekt a není funkční.
Dalším známým problémem je fakt, že jen část občanů provozuje „regulerní“ septiky (čistírny jsou spíše výjimkou) a většinu představují vyvážecí jímky s přetokem do kanalizace. Až na vzácné výjimky mají tyto vyvážecí jímky nedostatečnou kapacitu, odtokové potrubí svedené přímo do kanalizace či do recipientu, případně dochází k odtoku splaškových vod přes vrchní stavebně dožilou a netěsnou část žumpy. Jsou známé případy žump bez dna či případy přečerpávání odp. vod do kanalizace.
Zde vidíme nápravu v uzavření smluvních vztahů mezi obcí a občanem tím pádem v zavedení stočného a naplnění podstaty kanalizačního řádu.
Uvedené odpadní vody jsou v drtivé většině vyváženy na zemědělské pozemky (pokud nejsou „načerno“ přečerpávány do kanalizace), a to vždy až když je septik zcela naplněn kalem a dávno ztratil svoji funkci. Revizí vyvážecích jímek jsme zjistili obdobný stav: tekutá fáze odtéká, tuhá fáze se akumuluje, žumpa se obyčejně vyváží, až když je plná kalu.
Vyvážení odpadních vod probíhá bez jakékoliv opory v zákoně, děje se tak většinou chaoticky, nesystémově, nejlépe tajně. Oficiálně se nic nevyváží. Vzhledem k výše uvedenému jsou porušována základní pravidla likvidace odp. vod na zemědělských pozemcích:
a) nevyvážet na louky a pastviny (onemocnění tasemnicí)
b) nevyvážet v zimním období, resp. na zmrzlé pozemky
c) nevyvážet na rizikové pozemky týkající se podzemních či povrchových vod
d) nevyvážet opakovaně na stejné místo
e) vyvážet bez jakékoliv evidence
f) vyvážet bez zapravení do půdy do 48 hodin

Návrh řešení

Návazně na výše uvedené navrhujeme následující řešení:

  1. V rámci legalizace vypouštění či zpracování kanalizačního řádu obce provedou revizi septiků a vyvážecích jímek,uložit toto je v pravomoci vodoprávních i obecních úřadů. Nám se v praxi osvědčilo formou dotazníku a následné kontroly (č. p., jméno, počet osob v domácnosti, typ čistícího zařízení, rok pořízení, materiál, rozměry, využitelný objem, dostupnost pro fekální vůz, parametry přítokového a odtokového potrubí, stavební stav, jako často vyváženo, kdy naposledy vyváženo) atd. a následným ověřením v terénu.
  2. Zavést stočné, součástí je uzavření smluvních vztahů s občanem, přičemž v příloze je uvedeno m. j. co může a nemůže vypouštět (pod sankcemi), přístup k zařízení a jeho pravidelné vyvážení.
  3. Pro vlastní vyvážení uplatnit následující model:

3.1. Obec projedná se zemědělci termín vyvážení a v předstihu jej nahlásí občanům (povinnost uvolnit příjezd k zařízení)

3.2. Vyvážení proběhne na pozemky po sklizených technických plodinách (např. obiloviny, řepka …) během 1 – 2 dní na celistvý lán. Tímto bude zaručeno rovnoměrné hnojení pozemku (šachovnicovým způsobem) při zachování náležité hnojivé dávky (z analýzy vzorku a jeho sušiny lze stanovit výpočtem). Vhodnost pozemku z hlediska rizik vůči podz. vodám určí hydrogeolog. Do 24 hodin budou odp. vody zapraveny do půdy v rámci podmítání.

3.3. Uvedený způsob likvidace odp. vod a kalů je pro zemědělce po technické a organizační stránce přijatelný. Komplexnost a kontrolovatelnost vyvážení plně řeší prohřešky – viz body a – f v textu.
Pokud se týče ekonomiky – občan zaplatí přijatelný peníz za odvoz a zemědělcům se poplatky za vyvážení vyplatí.

3.4. Nutno poznamenat, že prakticky nelze vyvážet uvedené materiály na malé a střední ČOV, kde problém zpětného ředění anaerobního kalu a jeho následné zahuštění a likvidace přináší značné a často neřešitelné technologické, provozní a ekonomické potíže. Jedinou možností zůstává pak odvoz uvedených materiálů na velké ČOV obsahující jímku primerního kalu, odkud je uv. kal odváděn do vyhnívací nádrže. Jedná se obyčejně o ČOV okresních měst s cenou za uložení cca 90 Kč/1 m3, cena za dopravu je navíc, což i tento způsob likvidace v případě větších vzdáleností od ČOV vylučuje.

Závěr

Na základě modelu: stočné, smlouva s odběratelem, revize septiků a vyvážecích jímek, jednotný termín vyvážení (letní, podzimní) lze za přijatelný poplatek (cca 500 – 800 Kč za 1 fekální vůz 7 m3 včetně dopravy) vyvézt prostřednictvím zemědělců celou vesnici za 1 – 2 dny. A to vše s evidencí, kontrolou a minimalizací veškerých běžných rizik. Zůstává už jen připravit legislativní rámec akce, který zemědělci právem vyžadují.
V případě obsahu ze žump a septiků se nejedná o odpady ve smyslu zákona 185/2001 Sb., nýbrž o odpadní vody dle § 38 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. Je tedy nutno zajistit stanovisko příslušného vodoprávního úřadu a vyvážení výše uvedených materiálů zapracovat do rozvozného plánu kejdy a močky zemědělského subjektu. Dále zajistit stanovisko hydrogeologa a stanovit rozsah potřebných laboratorních analýz.
Uvedený postup je úzce specifický pro různé lokality a je nutno jej detailně projednat se zemědělskou organizací při respektování dalších zemědělských metodik.

Problematika likvidace kalů ze žump a septiků

 

Uvedené odpadní vody jsou v drtivé většině vyváženy na zemědělské pozemky (pokud nejsou „načerno“ přečerpávány do kanalizace), a to vždy až když je septik zcela naplněn kalem a dávno ztratil svoji funkci. Revizí vyvážecích jímek jsme zjistili obdobný stav: tekutá fáze odtéká, tuhá fáze se akumuluje, žumpa se obyčejně vyváží, až když je plná kalu.

Statistika, legislativa

Dle statistik ČSÚ jsou v České republice vypouštěny odpadní vody z veřejných kanalizací nezakončených ČOV od cca 23% obyvatel . Jedná se tedy o cca 3 mil. obyvatel, kteří odpadní vody předčišťují v septicích či je akumulují ve vyvážených jímkách (žumpách). A vzniká otázka „kam s ním“, tedy myšleno co s kalem ze septiků a co s obsahem z vyvážených jímek.
Při vší úctě se likvidace splaškových vod ze septiků a vyvážecích jímek (žump) týká legislativních předpisů 3 Ministerstev (zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí) a tudíž celá záležitost probíhá trochu „ztuha“.
Přesto je znát určitý pokrok. Obce začínají s legalizací svých kanalizací, neboť je k tomu vede potřeba stavebního rozvoje v obci (resp. podmínka pro další výstavbu) a zřejmě i snaha o soulad s předpisy.
Obyčejně se však jedná o historické neregulerní zatrubnění povrchových vod bez kontrolních šachet a řádných dešťových vpustí, do kterého jsou zaústěny i splaškové vody, zákon však stav a funkčnost kanalizace neřeší.
Obcím tak vznikají náklady na odběr splaškových vod odborně způsobilou osobou, analýzy vody v akreditované laboratoři, zpracování provozního a kanalizačního řádu, vedení majetkové a provozní evidence, další související agendy, náklady na opravy a čištění kanalizace, atd. Jelikož obce až na výjimky stočné nevybírají, hradí náklady na provoz kanalizace z jiných prostředků, což však zákon nepřipouští.
Za průlomový lze označit zákon č. 274/2001 Sb. o veřejných vodovodech a kanalizacích a jeho novelu zákon č. 76/2001 Sb., kde se o zavedení stočného mluví jako o „hotové“ věci a deklaruje se povinnost hlášení účtování stočného na vodoprávní úřad (což bylo obsaženo již v zákoně č. 274/2001 Sb., resp. Vyhl. č. 428/2001 Sb.), v rámci novely i na Ministerstvo zemědělství a již pod konkrétními sankcemi za nesplnění uložených opatření.
Kanalizační řády, které byla povinnost dle zákona č. 254/2001 Sb. Zpracovat do 31.12.2002, resp. zrevidovat do 31.12.2004 obce vesměs zpracovaly, avšak jen jako formalitu a úlitbu zákonu, neboť bez uzavření smluvních podmínek s dodavateli odp. vod (občany), t. j. bez zavedení stočného, postrádá celá věc praktický efekt a není funkční.
Dalším známým problémem je fakt, že jen část občanů provozuje „regulerní“ septiky (čistírny jsou spíše výjimkou) a většinu představují vyvážecí jímky s přetokem do kanalizace. Až na vzácné výjimky mají tyto vyvážecí jímky nedostatečnou kapacitu, odtokové potrubí svedené přímo do kanalizace či do recipientu, případně dochází k odtoku splaškových vod přes vrchní stavebně dožilou a netěsnou část žumpy. Jsou známé případy žump bez dna či případy přečerpávání odp. vod do kanalizace.
Zde vidíme nápravu v uzavření smluvních vztahů mezi obcí a občanem tím pádem v zavedení stočného a naplnění podstaty kanalizačního řádu.
Uvedené odpadní vody jsou v drtivé většině vyváženy na zemědělské pozemky (pokud nejsou „načerno“ přečerpávány do kanalizace), a to vždy až když je septik zcela naplněn kalem a dávno ztratil svoji funkci. Revizí vyvážecích jímek jsme zjistili obdobný stav: tekutá fáze odtéká, tuhá fáze se akumuluje, žumpa se obyčejně vyváží, až když je plná kalu.
Vyvážení odpadních vod probíhá bez jakékoliv opory v zákoně, děje se tak většinou chaoticky, nesystémově, nejlépe tajně. Oficiálně se nic nevyváží. Vzhledem k výše uvedenému jsou porušována základní pravidla likvidace odp. vod na zemědělských pozemcích:
a) nevyvážet na louky a pastviny (onemocnění tasemnicí)
b) nevyvážet v zimním období, resp. na zmrzlé pozemky
c) nevyvážet na rizikové pozemky týkající se podzemních či povrchových vod
d) nevyvážet opakovaně na stejné místo
e) vyvážet bez jakékoliv evidence
f) vyvážet bez zapravení do půdy do 48 hodin

Návrh řešení

Návazně na výše uvedené navrhujeme následující řešení:

  1. V rámci legalizace vypouštění či zpracování kanalizačního řádu obce provedou revizi septiků a vyvážecích jímek,uložit toto je v pravomoci vodoprávních i obecních úřadů. Nám se v praxi osvědčilo formou dotazníku a následné kontroly (č. p., jméno, počet osob v domácnosti, typ čistícího zařízení, rok pořízení, materiál, rozměry, využitelný objem, dostupnost pro fekální vůz, parametry přítokového a odtokového potrubí, stavební stav, jako často vyváženo, kdy naposledy vyváženo) atd. a následným ověřením v terénu.
  2. Zavést stočné, součástí je uzavření smluvních vztahů s občanem, přičemž v příloze je uvedeno m. j. co může a nemůže vypouštět (pod sankcemi), přístup k zařízení a jeho pravidelné vyvážení.
  3. Pro vlastní vyvážení uplatnit následující model:

3.1. Obec projedná se zemědělci termín vyvážení a v předstihu jej nahlásí občanům (povinnost uvolnit příjezd k zařízení)

3.2. Vyvážení proběhne na pozemky po sklizených technických plodinách (např. obiloviny, řepka …) během 1 – 2 dní na celistvý lán. Tímto bude zaručeno rovnoměrné hnojení pozemku (šachovnicovým způsobem) při zachování náležité hnojivé dávky (z analýzy vzorku a jeho sušiny lze stanovit výpočtem). Vhodnost pozemku z hlediska rizik vůči podz. vodám určí hydrogeolog. Do 24 hodin budou odp. vody zapraveny do půdy v rámci podmítání.

3.3. Uvedený způsob likvidace odp. vod a kalů je pro zemědělce po technické a organizační stránce přijatelný. Komplexnost a kontrolovatelnost vyvážení plně řeší prohřešky – viz body a – f v textu.
Pokud se týče ekonomiky – občan zaplatí přijatelný peníz za odvoz a zemědělcům se poplatky za vyvážení vyplatí.

3.4. Nutno poznamenat, že prakticky nelze vyvážet uvedené materiály na malé a střední ČOV, kde problém zpětného ředění anaerobního kalu a jeho následné zahuštění a likvidace přináší značné a často neřešitelné technologické, provozní a ekonomické potíže. Jedinou možností zůstává pak odvoz uvedených materiálů na velké ČOV obsahující jímku primerního kalu, odkud je uv. kal odváděn do vyhnívací nádrže. Jedná se obyčejně o ČOV okresních měst s cenou za uložení cca 90 Kč/1 m3, cena za dopravu je navíc, což i tento způsob likvidace v případě větších vzdáleností od ČOV vylučuje.

Závěr

Na základě modelu: stočné, smlouva s odběratelem, revize septiků a vyvážecích jímek, jednotný termín vyvážení (letní, podzimní) lze za přijatelný poplatek (cca 500 – 800 Kč za 1 fekální vůz 7 m3 včetně dopravy) vyvézt prostřednictvím zemědělců celou vesnici za 1 – 2 dny. A to vše s evidencí, kontrolou a minimalizací veškerých běžných rizik. Zůstává už jen připravit legislativní rámec akce, který zemědělci právem vyžadují.
V případě obsahu ze žump a septiků se nejedná o odpady ve smyslu zákona 185/2001 Sb., nýbrž o odpadní vody dle § 38 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. Je tedy nutno zajistit stanovisko příslušného vodoprávního úřadu a vyvážení výše uvedených materiálů zapracovat do rozvozného plánu kejdy a močky zemědělského subjektu. Dále zajistit stanovisko hydrogeologa a stanovit rozsah potřebných laboratorních analýz.
Uvedený postup je úzce specifický pro různé lokality a je nutno jej detailně projednat se zemědělskou organizací při respektování dalších zemědělských metodik.

Jak vybírat jímku, tříkomorový septik anebo retenční nádrž?

Stavíte či rekonstruujete a potřebujete vybrat vhodnou jímku anebo septik. Při výběru produktu, který bude řešit otázku likvidace odpadních a užitkových vod vašeho obydlí, je třeba se držet několika zásadních bodů, které pomohou s rozhodováním a zároveň často zodpoví mnoho dotazů.

Důležité body při volbě vhodné plastové jímky anebo tříkomorového plastového septiku

  1. Jaký typ plastové nádrže potřebujete – septik anebo jímku (žumpu)?
  2. Kolik osob a jak často bude v domě, chatě, chalupě užívat jímku anebo septik – tato otázka řeší objem pořizované nádrže.
  3. Jaké je podloží zeminy v plánovaném místě instalace jímky, septiku anebo i nádrže na dešťovou vodu – tato otázka řeší typ produktu, tj. zda zvolit jímku, septik, retenční nádrž samonosnou k obsypu zeminou, k obetonování anebo dvouplášťovou
  4. Jakou kapacitu má fekální vůz v oblasti
  5. Pořizovací cena – vysoká cena jímky či septiku nezaručí jeho kvalitu. Na našem trhu lze najít dodavatele nabízející levnou, cenově dostupnou a kvalitní jímku anebo septik.
Řešíte cenu plastové nádrže? Ptejte se spíše po kvalitním materiálu!
  • Řešíte cenu plastové podzemní nádrže? Ptejte se spíše po kvalitním materiálu!

    Jednou ze základních otázek každého stavebníka, který plánuje instalaci plastové podzemní nádrže na dešťovou vodu, jímky či septiku na odpadní a užitkovou vodu z RD je, jak vybrat kvalitního dodavatele tohoto produktu a jakými pravidly se řídit.

    Jedním z hlavních aspektů, které jsou rozhodující při pořízení septiku, nádrže či jímky je pořizovací cena. Avšak je tento aspekt tím nejdůležitějším, který by měl rozhodovat při volbě dodavatele nádrže? Určitě ne! Důvodem pořízení podzemní nádrže je její užívání po mnoho let, proto by při výběru dodavatele více něž cena měla být zohledněna kvalita materiálu, z něhož je nádrž vyrobena.

    Na českém trhu je mnoho výrobců plastových podzemních nádrží, kteří nabízí jímky či septiky v různých konstrukčních typů a barevných provedení, mezi stavebníky koluje mnoho "zaručených rad", jak poznat kvalitní podzemní plastovou nádrž, například barva nádrže určuje její kvalitu, bílá či světlá nádrž je kvalitnější než černá a určitě má vyšší životnost. Ale jsou tyto informace opravdu pravdivé a na co si má stavebník  dát při výběru pozor, aby zakoupil kvalitní, ale zároveň cenově dostupný produkt?

    V tomto článku se pokusíme zodpovědět základní dotazy prostřednictvím níže uvedených otázek:

    1.   z jakého materiálu je septik, jímka anebo nádrž na vodu vyrobena?

    2.   jak je septik, jímka anebo nádrž na vodu vyztužen a zpevněn?

    3.   jaké doklady při koupi obdržím a které dokumenty požadovat pro doložení kvality nádrže?

     

     

    1. z jakého materiálu je plastový septik, jímka anebo nádrž na vodu vyroben?

    Podzemní plastové septiky, jímky, nádrže na vodu (retenční nádrže), vodoměrné šachty  jsou nejčastěji vyráběné výrobci svařováním z polypropylenových desek. Kvalita polypropylenuje výrobci dělena na tři jakostní stupně:

    • prémiový - prvojakostní polypropylen (prvovýroba)

    • konstrukční polypropylen

    • technický polypropylen

    Prémiové – prvojakostní polypropylenové desky jsou vyráběny ze 100% z granulátu a jejich kvalita, tudíž i kvalita produktu je nejvyšší. Tento polypropylen zaručuje garantovanou maximální chemickou mechanickou odolnost i při velmi nízkých teplotách. Jeho využití je vhodné při výrobě podzemních plastových septiků, jímek, nádrží, ale i bazénů a nadzemních nádrží. Desky jsou 100% svařitelné a ze všech tří typů mají nejvyšší možné statické zatížení.  POUZE U TOHOTO TYPU POLYPROPYLENU VÝROBCE VYSTAVÍ CERTIFIKÁT GARANCE KVALITY MATERIÁLU. Dodávané desky mohou mít jakoukoliv barvu dle barevné škály RAL. Mravec plast pro odlišení od konkurenčních výrobců zvolil výrobu nabízených produktů v světle žluté barvě.

     

    Konstrukční polypropylen – desky tohoto typu polypropylenu jsou vyráběny extruzí z 60-70% granulátu, zbývající část je nahrazena recyklátem, což je kombinace zbytků interních drtí a vykoupených odřezků polypropylenových desek. Tento typ polypropylenu má standartně šedou, případně tmavší odstín bílé barvy a je zaručeně svařitelný. Fyzikálně - mechanické vlastnosti nádrží z tohoto typu polypropylenu a tím pádem i životnost je však výrazně nižší než u nádrží, jímek a septiků z primárního polypropylenu. U konstrukčního polypropylenu výrobce NEVYSTAVÍ CERTIFIKÁT GARANCE KVALITY MATERIÁLU.

     

    Technický polypropylen – desky polypropylenu tohoto typu jsou vyráběné cca. z 70-100% extruzí interních drtí a vykoupených odřezků polypropylenových desek a cca. z 30 - 0% granulátu. Jedná se o nejnižší kvalitu vyráběného polypropylenu. Vykoupenou polypropylenovou drť a odřezky  nejvyšší kvality výrobce polypropylenových desek protřídí dle barevnosti, přečistí, přepere a rozdrtí na požadovanou hrubost. Jednotlivé desky mohou vykazovat rozdíly a standartně se vyrábí v černé, případně oranžové barvě. Kvůli zažitému mýtu o černé barvě polypropylenu však někteří výrobci plastových nádrží nechávají technický polypropylen barvit na šedou barvu, typickou pro konstrukční polypropylen. U tohoto typu polypropylenu není výrobce schopen garantovat fyzikálně - mechanické a chemické vlastnosti a NEVYSTAVÍ CERTIFIKÁT GARANCE KVALITY MATERIÁLU.

     

     

    2. jak je septik, jímka anebo nádrž na vodu vyztužen a zpevněn?

    Konstrukce plastové podzemní nádrže je výrobcem řešena na základě typologie nádrže a způsobu instalace dle typu podloží  v místě  instalace.

    • dle konstrukčního typu

    Samonosné produkty – tento typ produktů je konstrukčně dimenzován a vyztužen tak, že již není nutné dalšího statického zajištění. Tyto produkty jsou po instalaci pouze POCHOZÍ se zatížením kategorie A.

     

    Nesamonosné produkty - tento typ produktů (produkty k obetonování, dvouplášťové produkty)je nutné na stavbě při instalaci dále staticky zajistit obetonováním ze všech stran. Způsob obetonování je uveden v montážním návodu jednotlivých typů produktů.

    • dle typologie podloží v místě instalace

    Samonosná plastová podzemní nádrž – produkt, který je určen pro instalaci do míst s lehkou, sypkou a stálou zeminou bez výskytu spodní vody a míst bez výskytu jílovité, příp. písčité půdy. Tento produkt je konstrukčně zhotoven a vyztužen tak (obsahuje vnější a vnitřní výztuhy), aby po instalaci odolal zatížení standartně působící na podzemní nádrž (hmotnost produktu, hmotnost zeminy působící na produkt z horní strany - maximální výška zásypu může být 300mm, tlak kapaliny v nádrži). Při instalaci samonosného produktu je nutné postupovat dle montážního návodu výrobce. Po instalaci je samonosný produkt pouze pochozí. Přes produkt anebo v blízkosti instalovaného produktu nesmí dojít k pojezdu motorových vozidel, minimální vzdálenost pojezdu je vzdálenost odpovídající výšce instalovaného produktu. V případě, že je nutné instalovat produkt do větší hloubky, než je povoleno a revizní komín prodloužit nástavcem revizního komínu, je nutné zajistit další stavební zajištění, které navrhne statik anebo stavby vedoucí zodpovědný za instalaci nádrže, s ohledem na plánované zatížení horní strany produktu tak, aby tíhu zeminy nad produktem nenesl instalovaný produkt a nedošlo vlivem tohoto zatížení k jeho poškození a proboření horní strany.

     

    Produkt k obetonování – produkt, určený pro instalaci do míst s vyšším statickým zatížením, anebo do míst, kde není možno instalovat samonosný produkt (např. skalnaté podloží bez výskytu spodní vody). Tento produkt není konstrukčně vyztužen proti zatížení a pro užívání musí dojít k statickému zajištění produktu jiným způsobem. Při instalaci je produkt usazen na vytvrdlou železobetonovou desku. Statické pevnosti nádrže k obetonování se dosáhne obetonováním produktu, který je po celém obvodu vyztužen ocelovou armaturou  protaženou otvory vnějších výztuh. Nutností je také vybetonování vnitřních vzpěr s vloženou armaturou - ocelovými pruty. Při instalaci je nutné postupovat dle montážního návodu výrobce. Při obetonování bočních stran je nutné produkt napouštět vodou, aby došlo k vyrovnání vnějších a vnitřních tlaků. Maximální výše obetonování za den je 300mm. Po vytvrdnutí může dojít k obetonování horní strany produktu, přičemž voda v produktu musí dosahovat horní hrany produktu a zároveň by produkt měl být podložen z vnitřní strany produktu, aby nedošlo k propadu horní strany.V případě, že je nutné instalovat produkt do větší hloubky, než je povoleno a revizní komín prodloužit nástavcem revizního komínu, je nutné zajistit takové stavební úpravy, které navrhne statik anebo stavby vedoucí zodpovědný za instalaci nádrže, s ohledem na plánované zatížení horní strany produktu tak, aby tíhu zeminy nad produktem nenesl instalovaný produkt a nedošlo vlivem tohoto zatížení k jeho poškození a proboření horní strany.

     

    Dvouplášťový produkt – produkt, který je určen pro instalaci v místech s výskytem spodní vody, anebo v místech s jílovito – písčitým podložím. Dvouplášťový produkt obsahuje tzv. mezipláští, které je vyztuženo ocelovým drátem a slouží tak jako ztracené bednění pro vysypání betonovou směsí. Nutností je také vybetonování vnitřních vzpěr s vloženou armaturou - ocelovými pruty. Oproti produktům k obetonování a samonosným produktům obsahuje dvouplášťový produkt na vnější spodní straně výztuhy, kterými se spolu s protaženými ocelovými pruty usadí do měkkého betonu a pevně se tak ukotví v zemi. Při instalaci je nutné postupovat dle montážního návodu výrobce. Po vytvrdnutí vybetonovaného mezipláští může dojít k obetonování horní strany produktu, přičemž voda v produktu musí dosahovat horní hrany produktu a zároveň by produkt měl být podložen z vnitřní strany produktu, aby nedošlo k propadu horní strany.V případě, že je nutné instalovat produkt do větší hloubky, než je povoleno a revizní komín prodloužit nástavcem revizního komínu, je nutné zajistit takové stavební úpravy, které navrhne statik anebo stavby vedoucí zodpovědný za instalaci nádrže, s ohledem na plánované zatížení horní strany produktu tak, aby tíhu zeminy nad produktem nenesl instalovaný produkt a nedošlo vlivem tohoto zatížení k jeho poškození a proboření horní strany.

    3. Jaké doklady při koupi obdržím a které dokumenty požadovat pro doložení kvality nádrže?

    Kvalitní dodavatel k nabízenému produktu doložit nejen veškeré dokumenty potřebné ke kolaudaci plastové podzemní nádrže, ale i certifikát kvality materiálu, z něhož je nádrž vyrobena. Tento certifikát investoru garantuje, že nádrž je vyrobena z prvotřídního materiálu s požadovanými fyzikálně - mechanickými vlastnostmi zajišťujícími dlouhou životnost nádrže.

    Povinné dokumenty, které výrobce dodává k zakoupenému produktu:

    • montážní návod
    • záruční llist
    • prohlášení o shodě
    • protokol o nepropustnosti nádrže

    Nepovinný dokument, který výrobce kvalitních nádrží dokládá, anebo poskytne k nahlédnutí na požádání:

    • certifikát kvality materiálu
 
Potřebujete poradit?
+420 773 821 072 (Po-Ne 9:00 - 21:00)
NajduZboží.cz